Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čtyři adventní svíčky

28. 12. 2009
Hořely čtyři svíčky na adventním věnci, tak tiše,
že bylo slyšet jak svíčky začaly hovořit.

 
První svíčka vzdychla a řekla:
Jmenuji se Mír. 
Moje světlo sice svítí,
ale lidé žádný mír nedodržují.“
Její světélko bylo čím dál tím menší,
až docela zhaslo…


Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: 
 „Jmenuji se Víra, jsem ale zbytečná,
lidstvo nechce nic o Bohu vědět,
nemá tedy cenu, abych svítila.“ 
Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla…


Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: 
 „Jmenuji se Láska.
Už nemám sílu, abych hořela.
Lidé mě odstavili na stranu. 
Vidí jen sami sebe a žádné jiné,
které by měli mít rádi.“
A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo…



V tom vešlo do místnosti dítě

Podívalo se na svíčky a řeklo:

 „Vy musíte přeci svítit a ne být zhaslé! “



 A skoro začlo plakat…


V tom se přihlásila ke slovu čtvrtá svíčka
a pravila:
„Neboj se! Dokud já svítím,
můžeme ostatní svíčky znovu zapálit. 
 Jmenuji se Naděje!“



Zapálilo dítě od této svíčky zápalku 

a rozsvítilo znovu ostatní svíčky.



Plamen naděje

by nikdy neměl ve Tvém životě zhasnout…

…a každý z nás by měl plameny:

 Míru, Víry, Lásky a Naděje, neustále udržovat.

 

Obrazek


Přeji Ti krásnou dobu adventní
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář